Lada Adámková
copywriter
Neodbytná touha číst a psát ji popadla brzy, tedy v době, kdy teprve začala objevovat písmenka. Mlčenlivým svědkem prvních pokusů o literární ventilaci byl nábytek v dětském pokoji, popsaný v lepším případě jen obyčejnou tužkou.
Grafomanství spojené s neustálou potřebou něco číst ji provází celým životem. Teď už ovšem píše na papír a autory knih si vybírá. S úctou a pokorou vzhlíží k osobnostem Josefa Škvoreckého, Milana Kundery, Pavla Tigrida a dalších. Uznává moudrost skloubenou s lidstvím, pak skloní hlavu a cítí respekt.
V FG Forrest se jí dostává velkorysého prostoru k psaní, což kvituje s velkým povděkem. Zastává pozici copywritera a postupně se pokouší pokračovat v PR činnosti, kterou jí přenechal kolega Radek.
Když vypne mobil a mozek, je k nalezení všude a vlastně nikde. Jisté ale je, že je tam s ní alespoň jedna z těchto dalších věcí: její pes, Fríští koně, rychlá auta, ještě rychlejší motorky, Max Biaggi, dobrá hudba, mlha, podzim, krb, čaj o páté, kvalitní portské, Agatha Christie a břečťan.
